utorok 28. júna 2011

Končí školní rok - hodnotíme projekt


     Projekt Zábavné procvičování doma i ve škole mě velmi baví.
Tvořili jsme matematické osmisměrky, křížovky, skrývačky a jiné práce.
Se slovenskými dětmi jsme si je vyměňovali a snažili jsme se je řešit a luštit. Některé jsme si nejdřív připravili na papíry, potom jsme je na počítači převáděli do tabulek a podobně. Jiné jsme tvořili přímo v hodinách informatiky, třeba obrázky z geometrických varů nebo obrázky z čísel.
     Ale nezůstalo jen u matematiky. Líbilo se mi, že jsem mohla také složit básničku nebo zkusit vymyslet matematickou pohádku. Měla jsem velikou radost z toho, že moje básnička byla vystavena na našem blogu a hlavně, že se navíc i líbila.
     Největší odměnou za naši práci byly nejen dárky, které jsme dostaly, ale také to, že jsme se mohli se slovenskými kamarády vidět při videokonferenci. Skoro každý z nás si mohl sednout před kameru a popovídat si s kamarádem ze Slovenska. I přes menší problémy se zvukem jsme si docela dobře rozuměli.
     Nakonec bych chtěla říct, že projekt je zajímavý a navíc zábavný. A nejlepší na něm je to, že jsme se zapojili celá třída, docela hezky jsme se naučili spolupracovat jako tým a také jsme si navzájem dost pomáhali.
Už teď se těšíme, jak v projektu budeme po prázdninách pokračovat.
                                             
Máca Svobodová

pondelok 27. júna 2011

Projektové DESATERO Týny Květové

Mě tento projekt velice baví. Věnuji se mu i doma ve svém volném čase. Proč mě baví?  Těch důvodů je docela hodně.
1.    Nenudím se.
2.    Ráda píši, vymýšlím, tvořím.
3.    Chci poznávat nové přátele.
4.    Chci lépe poznat Slovensko, porozumět slovenštině.
5.    Baví mě matematika.
6.    Je to příjemný způsob, jak se zdokonalovat v matematice.
7.    Líbí se mi videokonference.
8.    Ráda luštím křížovky, osmisměrky, skrývačky.
9.    Ráda o něčem přemýšlím.
10. Můžu porovnávat svoje schopnosti s jinými dětmi.
          Tak to je moje desatero. Co ještě dodat? Při naší videokonferenci mě zaujal Tomáš a Alexander, vypadali jako dobří přátelé. Nevím, zdání může někdy klamat. Třída páťáků z Rimavské Soboty  mi připadala úplně sehraná a pohodová. A to se mi na nich líbilo. Jsem moc ráda, že v projektu budeme pokračovat i v šestém ročníku.


Týna Květová

nedeľa 26. júna 2011

První „živé“ setkání

(Anet, Martina, Nikita)

Před kamerou se Slováky,
tváříme se jako mraky.
Trému máme ohromnou,
začátek je pohromou.
Ale jen tak malinko,
chce se nám zvolat:
„Pomóóc, maminko!!“

Když z nás tréma opadne,
jak to potom dopadne?

Každý chceme před kameru
podívat se do záběru.,
zeptat se na různé věci,
už nejsme jak uvězněni v kleci.

Počítání bylo někdy dřina,
ale vidět naše kamarády
to bylo vážně moc prima.

Videokonference 22.6. 2011

Videokonference 22.6. 2011/2cast

Videokonference 22.6. 2011

Když jsme se poprvé doslechli o tom, že uvidíme naše slovenské kamarády, měli jsme velikou radost. Všichni jsme si o tom povídali a těšili jsme se, až bude domluven termín našeho setkání. A najednou přišel „den D“. Při cestě do společenské místnosti byla na každém vidět zvědavost, ale nechyběla ani tréma. Jak budeme vypadat před kamerou? Budeme si rozumět? Když se na obraze objevili Slováci, bylo fajn je všechny vidět…
Postupně z nás opadla všechna tréma. Povídali jsme si o našich zálibách, o sportu, o domácích mazlíčcích a samozřejmě i o matematice. Co se nám líbilo, co nás bavilo nejvíc a co se nám povedlo.
Když jsem si sedla před kameru, přišlo mi, že plácám páté přes deváté. Zmínila jsem se, že jsem se dostala v Logické olympiádě až do finále a moc mě potěšilo, že mi slovenské děti zatleskaly. Bylo to od nich moc milé.
Ráda bych se setkala např. s Kikou, moje přáni se mi ale asi nesplní, protože odcházím na gymnázium. To mě strašně mrzí!!!
Nakonec jsme se loučili jako staří dobří přátelé. Všichni jsme mávali a byli bychom tam jistě ještě teď. Ale čas je tak neúprosný…

Zapsala Anet Ryšavá


Setkání se Slováky
     Ve středu ráno se dá říct, že jsme byli všichni totálně nervózní. Setkání se slovenskými dětmi z partnerské školy v Rimavské Sobotě bylo těsně před námi. Plni očekávání jsme se uvelebili ve společenské místnosti, ale pak se na tabuli objevila zpráva paní učitelky ze Slovenska, která napsala: „ Môžeme začať?“ Všichni jsme ztuhli. Zachránil nás odvážlivec Vašek, který naše seznamování odstartoval prvním rozhovorem. Samozřejmě se nezapomněl zmínit o svém pejskovi, o kterém mluví skoro pořád.
     Když se nám představil první slovenský kluk, zajímalo ho, kdo z nás chodí na nějaký bojový sport. A to byla výzva pro mě, protože dělám karate. Moc se toho ale o mně nedozvěděli, protože mi brzy došla inspirace. Následovala vyděšená Růža a další mí spolužáci až na pár stydlínů, kteří se prý zapojí příště.
     Ke konci už se naše třída rozkoukala, protože slovenské děti nám byly opravdu sympatické. Škoda jen, že ve škole nebyla naše Soňa (mistryně světa v aerobiku). Pochází totiž ze Slovenska a doma slovensky mluví.
     Přestože končí školní rok, náš projekt nekončí. Bude pokračovat i po prázdninách a naše třída se má na co těšit.

Zapsala Nikita Ožvatová

 

Naši fotogalerii si můžete prohlédnout zde:

štvrtok 2. júna 2011

Pre piatakov z Neratovic venuje túto básničku Zuzka Kapcová z Rimavskej Soboty.

                               Etwinning                              
Etwinning nás veľmi baví,
všetci sa tu máme radi.
Z Neratovic česká škola,
cez twinspace nám ruku podá.

A my škola zo Soboty
hor sa pekne do roboty!
Riešiť všetky šifry české,
všetky ľahké a či ťažké.

Matika je kamarát
každý by ju mal mať rád.
Preto všetci dúfame,
že sa ešte stretneme.

A keď sa už nestretneme
vždy si na vás spomenieme,
pri riešení príkladov
hravou formou – zábavou.

Matika nás naučila
jak sa píše 3,2,1.
My vás všetci máme radi
vy ste naši kamaráti.

Máte radi aj vy nás?
Máte radi smiech a špás?
Tak potom ste ako my
nie smutní ale veselí.

Spomínajte aj vy na nás
len v najlepšom ak sa dá,
vy ste naši kamaráti
s vami je smiech a zábava.

Táto báseň je pre vás
aby ste nezabudli na nás.
Majte Matiku veľmi radi
buďte s ňou vždy kamaráti.